Když v roce 1997 vyrazili vývojáři ze studia Blizzard North v podstatě do boje s větrnými mlýny, málokdo čekal, že redefinují celý žánr RPG. Série Diablo totiž stvořila subžánr akčních RPG neboli „hack and slash“, uspokojila hráčskou touhu po nekonečném sbírání kořisti (lootu) a zapsala se do historie videoher nesmazatelným písmem.
- Série Diablo – hry
- Série Diablo – vznik a historie
- Série Diablo – příběh
- Série Diablo – postavy a obsazení
- Série Diablo – soundtrack a hudba
Série Diablo – hry
Série Diablo je na trhu téměř 30 let, během kterých už vyšly 4 hlavní díly. Kromě toho vyšla také mobilní hra Diablo Immortal.
Diablo (1997)
První díl představil klaustrofobické čištění podzemí pod katedrálou v Tristramu. Hra nabízela 3 herní třídy (Warrior, Rogue, Sorcerer) a 16 pater generovaných dungeonů. Datadisk Hellfire (1997) vyvinulo studio Synergistic Software, sám Blizzard ho však nikdy nepovažoval za plně kanonický.
Diablo 2 (2000)
Pro mnohé jde o nepřekonaný vrchol série. Hra opustila koncept jednoho podzemí a zavedla hráče do čtyř rozsáhlých aktů (od pouští po samotné Peklo). Datadisk Lord of Destruction (2001) přidal pátý akt a dvě nové třídy – Assassin a Druid, čímž doslova zabetonoval hru na herním trůnu na další dekádu. V roce 2021 vyšel věrný a oceňovaný remaster Resurrected.
Diablo 3 (2012)
Po dvanácti letech čekání dorazil třetí díl, který přinesl barevnější grafiku, plynulejší soubojový systém a kontroverzní Aukční dům za reálné peníze, který Blizzard později kompletně zrušil. Hru do skvělé formy zachránil až datadisk Reaper of Souls (2014) a představení tzv. Adventure Mode a systému sezón.
Diablo Immortal (2022)
Mobilní a PC spin-off vytvořený ve spolupráci s čínskou firmou NetEase. Hratelnostně jde o velmi povedené MMOARPG, které však sklidilo obrovskou vlnu kritiky na západních trzích kvůli agresivnímu modelu mikrotransakcí a prvkům pay-to-win.
Diablo 4 (2023)
Návrat k temným, gotickým kořenům a estetice druhého dílu. Hra poprvé představila plně otevřený svět, který je sdílený s ostatními hráči a silný endgame obsah. Příběh se točí kolem démonky Lilith. První velké rozšíření Vessel of Hatred (2024) přineslo novou lokaci, a to džungli Nahantu a unikátní třídu Spiritborn.
Série Diablo – vznik a historie
Příběh vzniku Diabla je příběhem tvrdohlavosti a poněkud šťastných náhod. Na počátku stálo studio Condor, které založili David Brevik spolu s bratry Maxem a Ericem Schaeferovými. Původní Brevikova vize pro Diablo byla tahová RPG hra ve stylu stop-motion. Podobně jako tomu je u figurek z plastelíny, inspirovaná hrami jako Rogue nebo Nethack. Brevik chtěl, aby každé rozhodnutí mělo svou váhu.
Když studio Condor koupila společnost Blizzard Entertainment a přejmenovala ho na Blizzard North, přišel zásadní zvrat. Vedení Blizzardu z Irvine v Jižní Karolíně trvalo na tom, aby se hra předělala do reálného času. Brevik byl striktně proti, věřil, že to zničí strategickou hloubku hry. Nakonec se podvolil hlasování vlastního týmu.
„Sedl jsem si, přepsal kód a za pár hodin to fungovalo. Kliknul jsem na monstrum, bojovník k němu přistoupil a praštil ho. Monstrum vybuchlo v kaluž krve. Pamatuju si ten moment, jako by to bylo včera. Řekl jsem si: Můj bože, tohle je úžasné.“ řekl David Brevik v rozhovoru pro PC Gamer.
Série Diablo – příběh
Příběhové pozadí Diabla je hluboké a čerpá z křesťanské démonologie, apokryfů a severské mytologie. Celý vesmír se točí kolem konceptu zvaného Věčného konfliktu, což je nekonečná válka mezi Vysokými nebesy vedenými Archanděly a Planoucími pekly pod nadvládou Sedmi Vyšších a Nižších zel.
Unaveni nekonečnou válkou, archanděl Inarius a démonka Lilith ukradli mocný artefakt Kámen světa. S jeho pomocí stvořili skrytý svět – Sanctuary (Svatyni). Společně pak zplodili hybridní rasu bytostí zvanou Nephalem (předkové lidí), kteří disponovali silou převyšující anděly a démony.
Hlavní dějová linka
- Diablo I: Nejmladší z Prvotních zel, Diablo (Pán teroru), je uvězněn v krystalu pod městem Tristram. Dokáže však zkorumpovat krále Leorica a posednout jeho syna Albrechta. Hrdina Diabla porazí, ale v naivní snaze ho udržet si vetkne krystal do vlastní hlavy.
- Diablo 2: Aidan se stává Temným poutníkem a cestuje na východ, přičemž za sebou zanechává spoušť. Postupně osvobozuje své bratry – Baala a Mephista. Nová generace hrdinů je pronásleduje. Baal sice nakonec stihne zkorumpovat kámen, archanděl Tyrael ho však zničí, což navždy změní lidstvo a odhalí Svatyni nebesům i peklu.
- Diablo 3: Na Svatyni dopadne prorokem předurčená padající hvězda, což je ve skutečnosti Tyrael, který se vzdal svých křídel. Hráči jako znovuzrození Nephalem bojují proti zbývajícím pekelným pánům (Azmodan, Belial). Čarodějnice Adria však zradí lidstvo a pomocí černého kamene oživí Diabla jakožto vtělení všech sedmi zel (The Prime Evil). Diablo následně útočí přímo na Nebesa, ale je poražen.
- Diablo 4: Svět je v troskách a mocenského vakua využije kultistická vyvolávačka, která vrátí zpět „Matku Svatyně“ – Lilith. Ta se snaží chránit lidstvo před blížícím se návratem Prvotních zel, ovšem za cenu brutální tyranie a obětování lidské svobody.
Série Diablo – postavy a obsazení
Svět Sanctuary ožívá díky ikonickým postavám, jejichž repliky dnes patří do zlatého fondu popkultury.
Deckard Cain
Poslední z řádu Horadrimů, mudrc a mentor hráče. Jeho věta „Stay awhile and listen“ je nejznámější hláškou série. Provází hráče od prvního do třetího dílu, kde hrdinsky (a pro mnohé fanoušky kontroverzně) umírá rukou čarodějnice Maghdy.
Archanděl Tyrael
Archanděl Spravedlnosti. Na rozdíl od ostatních andělů, kteří lidmi opovrhovali nebo je chtěli vyhladit, Tyrael v lidstvu viděl potenciál pro dobro a opakovaně se pro ně obětoval.
Diablo
Hlavní antagonista. Zajímavostí je, že jeho syčivý, démonický hlas namluvil sám Chris Metzen, tehdejší hlavní viceprezident Blizzardu pro příběh a herní svět. Metzen propůjčil hlas desítkám postav v Blizzard hrách (včetně Thralla ve Warcraftu).
Lilith
Hlavní záporná postava Diablo 4. Herečka Caroline Faber jí propůjčila chladný, charismatický a hluboce manipulativní tón, díky kterému Lilith nepůsobí jako řadové monstrum, ale jako tragická, komplexní bytost s vlastní zvrácenou filozofií.
Série Diablo – soundtrack a hudba
Jedním z klíčových faktorů, proč má série Diablo tak nezaměnitelnou, hustou atmosféru, je její audio vizuální stránka. Hudba v Diablu nefunguje jen jako kulisa, je to samostatné vyprávění příběhu.
Skladba Tristram od Matta Uelmena z prvního dílu je považována za jeden z nejlepších videoherních soundtracků všech dob. Uelmen v ní zkombinoval:
- Netradiční akordy na dvanáctistrunnou kytaru, které navozují pocit falešného bezpečí a melancholie.
- Disonantní syntezátorové plochy evokující plíživé nebezpečí pod zemí.
- Zvuky padajících mincí a vzdáleného skřípění.
V rozhovorech pro hudební magazíny Uelmen přiznal, že byl silně ovlivněn klasickou hudbou 20. století (např. Igorem Stravinským) a blues-rockovým stylem. Pro Diablo II pak vytvořil neméně slavné motivy inspirované blízkovýchodní hudbou pro pouštní akt Lut Gholein a wagnerovskými smyčcovými pasážemi.
S příchodem Diablo 3 a 4 se hudební směr posunul k masivnějším orchestrům. Zejména čtvrtý díl se vrátil k hudebnímu minimalismu – kombinuje hluboké violoncellové party a ponuré chorály, které perfektně podtrhují beznaděj světa, jehož opustili bohové a andělé.